text: http://ekodite.rosacb.cz 

Celý článek i další návody na skládání a šití plen naleznete v příručce Pleny pod lupou¨, kteoru vydala organizace Rosa.

Jaké existují druhy dětských plenek a jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých druhů?

Na našem trhu se můžeme setkat se dvěma základními druhy plen – s plenami látkovými a jednorázovými (zjednodušeně).

Látkové pleny

lze rozdělit do několika kategorií, jsou jimi:

• Klasické čtvercové pleny
• Čtvercové froté pleny – jakoby malé ručníčky
• Vázací pleny – z nebělené úpletoviny, šňůrkami se zavazují v pase
• Vícevrstvé pleny – obdélníkové plenky, které jsou kvůli lepší savosti vyrobeny z více vrstev
• Tvarované plenky – vícevrstvé plenky anatomicky tvarované (vykrojení v oblasti nožiček), plenku lze založením vpředu a vzadu přizpůsobit velikosti dítěte
• Kalhotkové plenky – plenky, které svým vzhledem připomínají jednorázovou plenku, dají se však prát.

Všechny výše uvedené plenky vyžadují, aby se přes ně navlékly svrchní kalhotky – tím se zabrání prostupování vlhka na oblečení apod. Nejoblíbenější jsou kalhotky z polyesteru s polyuretanovým zátěrem, z čisté ovčí vlny, nově lze koupit kalhotky z fleecu.

• Plenka All-in-One (vše v jednom) – kalhotková plenka, která je nejjednodušší na používání, protože svrchní kalhotky jsou její součástí.

Nejčastější materiálem pro výrobu plen je bavlna, v mnoha případech i nebělená, či dokonce biobavlna (bavlna z šetrného a kontrolovaného zemědělství vypěstovaná bez použití herbicidů a jiných látek), nově se k nám dostaly pleny z bambusu. Pro lepší absorpci mohou být savá jádra vyrobena z polyesteru či viskózy.

Počet plen doporučený pro celé přebalovací období se liší u každého typu. U klasických čtvercových se např. doporučuje 40 - 60 ks, jelikož se používají průměrně dvě na jedno přebalení. U vícevrstvých je doporučen počet 18 - 24 ve dvou velikostech. A kalhotkových plen, u kterých lze nastavit velikost podle velikosti dítěte, postačí 18 - 24 na celý přebalovací věk.

Nevýhody
 

• Vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál tím méně náročné na čas péči.
• Při nevhodném výběru pracího prášku a nešetrném praní se mohou podílet na znečištění vod.
• Na některých novorozencích mohou látkové pleny (zejména ty jednovelikostní) působit příliš objemně. Tomu lze předejít výběrem plen pro malé děti.

Výhody

• I přes výše uvedený zápor spotřebovávají celkově (i s praním) méně energie a vody než jednorázovky (při jejichž výrobě celulózy a dalších materiálů, které obsahují, se používá velké množství vody a tato výroba je energeticky velmi náročná).
• Na výrobu je spotřeba surovin také menší (bavlna, vlna, hedvábí apod.).
• Nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad.
• Jejich používání je levné.
• Dítě se dříve naučí chodit na nočník...
• Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte, minimalizována jsou též další zdravotní rizika – např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů (vliv na plodnost, zvláště u chlapců, nesprávný vývoj kyčlí atd.).
• Látkové plenky v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní na zádech i okolo nožiček a chrání tak ostatní oblečení od znečištění.

Jednorázové pleny

můžeme taktéž rozdělit do dvou kategorií (dle vlivu na životní prostředí), jsou jimi:

a) Tzv. ekopleny někdy též nesprávně nazývané kompostovatelné pleny. Jejich jednorázové užití (spotřeba) je řadí mezi jednorázovky, avšak způsob výroby a u mnohých i následná recyklace (biologický rozklad) je však k životnímu prostředí nesrovnatelně šetrnější než klasické jednorázovky.

Nevýhody

• Na výrobu pleny je třeba stále velké množství surovin.
• Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty (platí u všech typů jednorázových plen).
• Není zcela vyloučené zdravotní riziko (z reziduí stopových množství škodlivých látek) apod. (viz výše).
• Jednorázové pleny hůře těsní a při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.

Výhody
 

• Mnohé z nich jsou dobře a rychle rozložitelné. Některé se dají plně nebo částečně vermikompostovat. (Vermikompostování je kompostování pomocí žížal). Proces rozkladu trvá při dobře zřízeném vermikompostu 8 týdnů.
• Přebalování je jednoduché (stejný princip jako u klasických jednorázovek).
• Odpadá práce s praním a sušením.
• Mnohé z nich neobsahují žádný chlór ani jiná bělidla.
• Nejsou zbytečně parfémovány, některé naopak mohou navíc obsahovat přírodní výtažek z čajovníku (Tea-tree).
• Některé druhy se prodávají v kompostovatelném obalu.

Obecně lze tedy říci, že ekopleny jsou vhodnou náhradou zvláště pro maminky, které používají pratelné pleny a které zároveň chtějí být šetrné k životnímu prostředí i při obtížných situacích, kdy by jinak použili problematicky rozložitelnou a bělenou jednorázovku (např. při cestování).

Vyjádření k "ekoplenám" ze dne 27. 3. 2008
Na dotaz Martina Macha (Ekolist.cz) jak je to vůbec s kompostováním "ekoplen" odpovídá odborník na kompostování
Tomáš Hodek:

"Pleny Moltex Öko deklarují, že plně kompostovatelný je obal ve kterém jsou pleny prodávány. To je zcela korektní informace. Obal je vyroben ze hmoty Mater-Bi, která je vyrobena cca ze 60% z kukuřičného škrobu a ze 40% z ropného produktu polykaprolakton, který je však biologicky plně rozložitelný. Tento obal se tedy i v prostředí domácího kompostu spolehlivě rozloží. Možná to bude trvát déle než 90 dní, ale o jeho rozložitelnosti není pochyb.

Co se týče vlastních plen, tak podle toho co jsem měl možnost poznat, tak se zde vyskytuje nebělená ceulóza a měla by zde být opět folie z Mater-Bi, což by nemělo kompostu činit žádný problém. Pro zajištění hygienických parametrů jsou však pleny plněny absorbenty, které jsou pravděpodobně natolik antiseptické, že jsou pro kompostování nevhodné. Samotný výrobce kompostování plen nedoporučuje. Přesný obsah absorbentů neznám, ale pokud výrobce vysloveně neuvádí, že jsou pleny certifikované pro kompostování, tak bych si je na kompost nedával a nedávám. Pleny Moltex Öko jsou v každém případě šetrnější k životnímu prostředí a to tím, že ve skládkách nevytváří "exkrementové konzervy". Plena se rozkládá a zmenšuje objem odpadu na skládkách, při výrobě je využívána nebělená ceuloza a více než u jiných druhů plen jsou využívány přírodní obnovitelné zdroje. Pokud už tedy musíte použít jednorázovou plenu a plena Moltex Öko dítěti vyhovuje, mohu ji z ekologického pohledu doporučit. Osobně dávám přednost látkovým plenám a pravidelnému posazování dětí na nočník."
Tomáš Hodek, předseda o.s. Ekodomov (www.ekodomov.cz)
 

b) Plenky na jedno použití, tzv. jednorázovky jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (většinou buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou folií k ochraně prádla (polyethylen), lepících pásků a gumiček.

Nevýhody
 

• Na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport) – cca 250 kg na jedno dítě, pokud počítáme, že děti nosí plenky asi 2 roky.
• Kromě energetické náročnosti při výrobě mají dále negativní ekologický dopad - doprava (včetně nákupů) a spalování plen po jejich použití, jež zatěžují ovzduší.
• Při bělení buničiny se zatěžují odpadní vody.
• Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější – až jedna tuna na dítě. Odpad je nerecyklovatelný, sládkuje se nebo pálí, pleny se rozpadají za 200 – 400 let.
• Jsou finančně náročné.
• Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty – prodlužuje se tak doba přebalovacího věku cca o půl roku až rok.
• Není zcela vyloučené zdravotní riziko (z reziduí stopových množství škodlivých látek) apod. viz výše.
• Jednorázové pleny hůře těsní a při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.

Výhody
 

• Přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením.

Co jsou to moderní látkové pleny?
 

Mezi moderní pleny řadíme především látkové pleny, které jsou na údržbu časově méně náročnější než klasické čtvercové pleny. V praxi se jedná o pleny, jež se vkládají do kalhotek či se používají samostatně. Na českém trhu jsou v současné době níže uvedené typy moderních plen:

• Froté pleny – čtvercové pleny, díky velké savosti stačí jedna na přebalení, lze je skládat jako klasické čtvercové plenky. K dostání jsou ve více velikostech.
  Vyžadují svrchní kalhotky.
• Vázací plenky – jsou z neběleného bavlněného úpletu, okolo pasu se zavazují šňůrkami. Pro lepší savost je lze kombinovat se čtvercovými plenami. Lze je použít i jako zdravotní plenky pro správný vývoj kyčlí u novorozenců. Plenky mají jednu velikost, kterou lze přizpůsobit dítěti.
  Vyžadují svrchní kalhotky.
• Vícevrstvé pleny - mají tvar obdélníku ušitého z většího počtu vrstev, ve středu pleny až z osmi, ve vnější části ze čtyřech. Velmi dobře sají. Vyžadují skládání, i když o dost méně než čtvercové. Jsou k dostání ve více velikostech.
  Vyžadují svrchní kalhotky.
• Tvarované pleny se rovněž skládají z více vrstev, jejich tvar (vykrojení okolo nožiček) je ale zároveň přizpůsoben tak, aby na zadečku dobře seděly. Jednovelikostní plenu lze založením vpředu a vzadu přizpůsobit velikosti dítěte.
  Vyžadují svrchní kalhotky.
• Kalhotkové pleny - svým vzhledem odpovídají jednorázovým papírovým plenám. Zapínají se na suchý zip a okolo nožiček a na zádech mají všité gumičky. Uvnitř je savé jádro. Nemusí se skládat. Jednovelikostní pleny lze přizpůsobit pomocí cvočků velikosti dítěte. Zapínají se na suchý zip nebo Snappi sponkou.
  Vyžadují svrchní kalhotky.
• All-in-One - kalhotková plena se svrchní vodonepropustnou vrstvou, používá se tedy bez plenkových kalhotek.

Nejsou to však pouze pleny, které jsou vyvíjeny tak, aby stále byly šetrné k přírodě i k dítěti a navíc se snadno používaly. Moderní svrchní plenkové kalhotky také pokročily vpřed. Neprodyšná PVC fólie známá u starších typů svrchních kalhotek (které raději nedoporučujeme používat) byla nahrazena novými materiály a v současnosti rozlišujeme tři základní druhy kalhotek:

• Kalhotky z polyesteru (někde i ve směsi s bavlnou) s polyuretanovým zátěrem (PUL) – PUL je technologie, kterou využívají výrobci moderního sportovního oblečení. Kalhotky zadrží vodu a propouští páru, díky tomu zůstává oblečení suché a pokožka se díky prodyšnosti nezapaří.
• Kalhotky z ovčí vlny – tyto kalhotky ze 100% ovčí vlny s vysokým obsahem lanolinu mají tu vlastnost, že nasají velké množství tekutiny do sebe, aniž ji propustí ven (na oblečení). Kalhotky se navíc močí regenerují, nemusí se často prát, stačí je nechat vyvětrat. Díky velké prodyšnosti jsou paradoxně vhodné pro parné letní dny, v zimě zase pěkně hřejí (viz níže).
• Kalhotky z fleecu – fleece má podobné vlastnosti jako vlna (nasává vlhkost do sebe, je úplně prodyšný).

Svrchní kalhotky se prodávají v různých velikostech.
Zapínají se na suchý zip nebo na cvočky, některé jsou dokonce natahovací (se šňůrkou či gumičkou v pase).
Novinkou u nás jsou nacpávací, nebo-li kapsové svrchní kalhotky (ke kalhotkám je přišita separační plena a mezi ni a kalhotky se vkládá savá plenka).

K moderním plenám se dále řadí např. učící (tréninkové) kalhotky, pratelné plenky a také množství "příslušenství".

Jaké existuje příslušenství k plenám?

Mezi další příslušenství k plenám a v péči o ně bychom mohli považovat i prací prášky, mýdla, soli na skvrny, lanolin na impregnaci, nejrůznější přenosné a skladovací tašky na pleny, ubrousky apod.

Jaké vlastnosti mají svrchní vlněné kalhotky?

Vlna je skvělý přírodní materiál. Obsahuje lanolin, což je "voskotuk" z ovčí vlny, který má antiseptické vlastnosti - tedy dezinfekční a také hojivé (též se přidává do různých mastí a léčivých přípravků). Nevýhodou je, že se lanolin z vlny praním vymývá. Ten však lze po vyprání do vlny navrátit zpět*. Krom uvedených výborných vlastností je lanolin hořké chuti, proto nechutná roztočům (ty se ve vlněných výrobcích nezdržují) – to dává vlně 100% vlastnosti antialergické. Vlna též dokáže nasát poměrně velké množství vlhkosti, dlouhodobá sací schopnost vlny je až 2x větší než u bavlny. (Lanolin obsažený ve vlně způsobuje, že vlna sice nasává vlhkost, ale právě velmi pomalu). Navíc jsou kalhotky krásně prodyšné a (zdánlivě paradoxně) se doporučují zejména na letní období. Pokožka dítěte se nezapařuje díky sací schopnosti vlny a vytvoření vzduchových mezer mezi vlněnými vlákny, která zamezují (resp. snižují) komunikaci vnějšího a vnitřního prostředí, tzn. že se „horko“ k pokožce dostane jen v omezeném množství. (Což je jistě znatelný rozdíl mezi vlněnými kalhotkami a umělými neprodyšnými jednorázovkami). V zimě tyto kalhotky díky uvedeným fyzikálním vlastnostem zase hřejí.

Vlněné svrchní kalhotky jsou poměrně snadné na údržbu. pokud jsou jen navlhlé, stačí je vyvětrat. Moč je navíc regeneruje a po vyschnutí mizí i její zápach. V případě ušpinění stolicí se skvrna vypere (nejlépe ihned) mýdlem – jádrovým či žlučovým - a postižené místo se ošetří lanolinem. Celé kalhotky pak stačí prát jednou za měsíc až dva, s následnou celkovou impregnací v lanolinové kůře.

Vlna může být různě zpracovaná - od plsti, přes přízi, až po tkaný výrobek. Kalhotky z vlny na bavlněné plence mohou být též různě silné. Čím je vrstva silnější, tím více pojme vlhkosti a neprosákne na vnější vrstvu oblečení miminka.

I v Čechách se již tyto vlněné plenky a kalhotky vyrábějí a dají se poměrně levně koupit.
Existuje i starý domácí prostředek z čisté střižné vlny, jejíž vysoký podíl lanolinu ve spojení se vzduchovým polštářem rouna působí protizánětlivě, např. na pokožce dítěte v oblasti plenek nebo na prsních bradavkách. Je určena k jednomu použití – nepere se, ale na prudkém slunci se ještě 2-3x regeneruje. Tato vlna se nazývá přírodní léčivá vlna.

*Surový lanolin lze získat v lékárnách a namíchat doma emulzi, do které se vlněné kalhotky namočí (návod naleznete na http://rodina.cz/plenky). Jednodušším řešením je koupit si již hotový výrobek u prodejců kalhotek.
 

Co je to bezplenová metoda?
 

Bezplenová metoda je přírodní prvotní řešení čili tradiční (zároveň velmi silná) komunikační metoda při rané péči o potomky. Realizovaná je zvláště u "primitivních přírodních" národů. Je znovuobjevená pro civilizaci třetího tisíciletí a s konkrétními adaptacemi přizpůsobena našemu životnímu stylu a podmínkám bydlení, přesto stále (pro společenské stereotypy) nedoceněná.

Bezplenová metoda není žádným českým výmyslem ani experimentem bývalé východní země po touze rodičů ušetřit finance. Používá se též např. v Anglii, kde se nazývá infant potty training a značí zkratkou IPT či elimination communication se zkratkou EC, či v Německu, kde se s ní můžete setkat pod názvem Sauberbleiben či Topffit.

Bezplenová metoda vyžaduje a zároveň vytváří silné pouto mezi dítětem a matkou a tím pozitivně podporuje jejich vztah. Je to nejlevnější, téměř beznákladová, metoda ve srovnání s náklady na pleny. Je též šetrná k životnímu prostředí: nespotřebovává téměř žádné suroviny, nevytváří žádný odpad atd. (Každá ušetřená plena je i příspěvkem pro životní prostředí,viz odlišení dle vlivů na životní prostředí).

A jak to funguje? Jde o to, že matka se učí vypozorovat, kdy její dítě bude konat potřebu (i malé miminko totiž vydává před "potřebou" nějaký signál, že "musí" - zavrtěním se, schování do kouta apod.), na který matka reaguje - dá jej včas vyčůrat či vykakat. Maminka pak miminko podrží, aby si ulevilo (v našich podmínkách nejčastěji do nočníku či umyvadla). V kulturách, ve kterých se tyto vědomosti stále ještě předávají z generace na generaci, to mají maminky lehčí, snáze dovedou kombinaci intuice, pozorování a časování uskutečnit a použít v praxi. I v České republice žijí matky / rodiny aplikující tuto metodu.

Jak se odlišují jednotlivé druhy plen dle vlivu na životní prostředí?
 

Vlivy na životní prostředí můžeme rozdělit podle těchto kritérií:

Vliv na (vy)čerpání surovin

Ač i výroba látkových plen představuje určitou zátěž pro přírodu, mnohé ze surovin jsou obnovitelné. Určité množství surovin u látkových plen spotřebujeme na výrobu pracích prostředků a pokud do bilance počítáme i opotřebení pračky, tak i na celý životní cyklu výrobku (pračky).

Vliv na spotřebu energie
 

U látkových plenek se spotřebovává energie především na praní (včetně energie na výrobu pracích prostředků). Energii na dopravu můžeme vzhledem k délce životnosti a celkové malé hmotnosti plenek pro jedno dítě zanedbat. Energie na praní závisí na typu pračky, na zvoleném pracím programu (a především na teplotě – při praní na 60°C spotřebujeme o třetinu méně energie než při vyvářce), energii na sušení (a žehlení) pak můžeme ovlivnit sami – plenky uschnou na čerstvém vzduchu pouze energií ze slunce, kterou nemusíme vyrábět, žehlení se lze vzdát zcela.

U jednorázových plenek je spotřeba energie mnohem vyšší, neboť na jedno dítě se spotřebuje cca 4000 ks plen, tj. asi 200 kg buničiny(celulózy), jejíž výroba je i energeticky náročná. Také je třeba započítat energetické nároky na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi a od zákazníka na skládku či ke spalovně. Rovněž výroba plastových fólií přispívá ke spotřebě energie, i když jejich hmotnost vzhledem ke hmotnosti celulózy je nepatrná.

Vliv na znečištění vody

U látkových plenek se voda spotřebovává a znečišťuje především při praní. Spotřeba vody při výrobě je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Záleží hodně na tvrdosti vody a na volbě pracího prostředku.

U jednorázových plenek jsou spotřeba a znečištění vody závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí už většina výrobních vod z celulózek zaokruhována. Velmi důležitý je však proces (způsob) bělení buničiny (celulózy).

Vliv na znečištění ovzduší

Látkové plenky se na znečištění ovzduší podílí především výrobou energie potřebné na praní (a sušení), tedy především emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, případně oxidů síry a dusíku. Využíváme-li hromadnou (např. městkou) prádelnu, znečišťujeme vzduch při dopravě autem výfukovými plyny a taky kvůli větší spotřebě energie na sušení v sušičkách. Pereme-li doma programem na 60°C a sušíme-li na vzduchu, je spotřeba energie a tedy i znečištění ovzduší malé. Spotřebu energie při domácím praní můžeme ještě snížit napouštěním teplé vody do pračky.

Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plenek dochází především při výrobě celulózy (SOx) a umělých hmot (COx, NX i organické látky). Doprava se podílí na znečištění ovzduší výfukovými plyny- toto dopravní znečištění je srovnatelné se znečištěním z výroby vzhledem ke krátké životnosti pleny na jedno použití, neboť plenku je třeba dopravit od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu zneškodňování odpadu. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny.

Odpady
 

Látkové bavlněné plenky nevytvářejí téměř žádný komunální odpad. Množství plen potřebných pro přebalovací věk 1 dítěte poslouží často 2 i více dětem po sobě. Pokud se plenky praním opotřebí, je možno i dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad.

U jednorázovek vyplývá z průzkumů, že dítě spotřebuje denně 5 - 6 jednorázových plenek, za celý přebalovaní věk (počítáme-li 2 roky) je to asi 4000 plenek, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot případně zbytků chlóru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. (Rozhodně by se však jednorázovky neměly likvidovat podomácku, tj. kompostovat na zahradě (nejde-li o ekopleny) nebo spalovat v domácím topeništi).

Jak snížit zatížení životního prostředí výběrem a způsobem použití dětských plenek?

Z celkového srovnání plyne, že látkové pleny zatěžují životní prostředí méně než pleny jednorázové. U obou druhů plen můžeme ale hodně ovlivnit způsobem používání a likvidace.

Vlivy na životní prostředí můžeme při používání látkových plenek ovlivnit především způsobem praní, sušení (a žehlení). Látkové plenky stačí prát na teplotu 60°C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska (nehrozí-li bezprostřední nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí). Ve srovnání s vyvářkou ušetříme na jeden prací cyklus až třetinu energie. Energii, vodu i prací prášek ušetříme, budeme-li prát podle zásad ekologicky šetrného praní. Spotřebu energie můžeme ovlivnit i výběrem pračky (při nákupu sledujeme energetický štítek) a již výše uvedeným napouštěním teplé vody do pračky. Pachu z použitých plenek a nepořádku v koupelně se dá snadno předejít použitím vhodných nádob s těsnícím víkem (viz výše – příslušenství k plenám). Věnujeme pozornost pracímu prášku, vybíráme bezfosfátový (od 1.10. 2006 jsou fosfáty v pracích prášcích zakázány) a bez enzymů, a je-li pro nás dostupný, tak prostředek se značkou Ekologicky šetrný výrobek (EŠV). Aviváže se všeobecně nedoporučují (snižují sací schopnost plen). Není nutné používat ani speciální prostředky pro dětské prádlo, dermatologickým testováním procházejí všechny prací prostředky, spíše věnujeme pozornost správnému dávkování (čteme pozorně doporučení výrobce) a máchání (u automatických praček můžeme, je-li to nutné, máchat i 2x). Plenky sušíme na volném vzduchu. Ideální je sušení na sluníčku, které nám prádlo vybělí. Použitím sušičky se z hledisek úspor energie nedoporučuje. Zbytečné je i žehlení.

Používáme-li pouze jednorázové pleny, pokusíme se jejich použití omezit na obtížné situace (na cesty, na noc) – možná vás překvapí, že zvlášť v létě, kdy prádlo dobře schne, není s látkovými plenkami taková práce.

Vlivy na životní prostředí můžeme ale snížit už při samotném nákupu – volíme pleny, které nejsou bělené chlórem nebo plenky z nebělené buničiny. Jednorázovou plenku rozhodně nespalujeme v domácím topeništi (hrozí vznik nebezpečných plynů), ani se je nepokoušíme divoce kompostovat, neboť vzhledem k obsahu plastů je použitá plenka v zabaleném stavu téměř nerozložitelná.

Jaké je srovnání časové náročnosti v péči o pleny - resp. o pratelné pleny vs. jednorázovky?

Počítání časové náročnosti je individuální.

Při používání jednorázovek (5 ks za den a noc) je to doba nutná minimálně k vynášení koše - předpokládejme asi 4 - 5x týdně. Záleží na velikosti koše, citelné rozdíly nastanou, bydlí-li rodina v přízemí či v 10. patře. Vynášet koš musí i s moderními látkovými plenami, ale ne právě kvůli nim a tak často.

Další čas je třeba na nákup jednorázovek, resp. honění se za akčními slevami. A i když rodiče slevy nevyhledávají, do obchodu musí zamířit jistě (a poměrně často) a nějaký čas tam strávit. Na „větší“ nákup je často nutné vyrazit autem (do super/hypermarketů), kde již cesta samotná nám zabere čas, a další čas trávíme (aniž si to často uvědomujeme) hledáním zboží, porovnáváním cen, čekáním u pokladny atd. Je možné, že mnozí rodiče nakoupí pleny při své pravidelné návštěvě supermarketu, najdou osvědčenou značku na obvyklém místě a čas si tak "ušetří". Nezřídka se však stává i to, že velký nákup je nutné absolvovat právě kvůli plenám.

No a nakonec dodejme, že je nutné vynaložit čas na praní zašpiněného oblečení v případě, že jednorázovky špatně těsní, tedy ruční přeprání, nandání do pračky, věšení prádla a sundávání ze šňůry.

U pratelných plen počítejme především čas strávený praním. (Ač by si ho měla počítat spíše pračka než my, nepereme-li v ruce na valše). Tak tedy čas na přendání prádla do pračky, její zapnutí, vypnutí, vyndání prádla z pračky - to člověku zabere asi tak 10 minut. Věšení plen - dalších 10minut. (Když už máme starší ratolest, může nám třeba podávat nám kolíčky. Děti většinou takové maminkovské práce baví a neberou to jako práci, nýbrž hru. Je to pozitivní aspekt výchovy našich dětí - pro budoucí přístup k práci i k pomáhání ostatním lidem. V tomto případě se věnujeme práci a zároveň vytváříme prostor pro smysluplnou, a pro dítě leckdy zábavnou činnost). Pleny lze ze šňůry sebrat za 10 minut. Žehlení není nutné. Celkem se nám časová náročnost vyšplhala na 30 minut. Pereme-li 3x týdně, jsou to 1,5 hodiny za týden. (Dobu, kdy pere za nás pračka nepočítáme - zvládneme v tomto čase jiné činnosti). Navíc lze připočítat čas strávený ruční přepíráním pokakaných plen, impregnací vlněných kalhotek, skládáním plen.

Obecně lze říci, že čas nám podstatně ušetří především dobrá organizace v péči o pleny (mýdlo s kartáčkem u umyvadla, kyblík s víkem u pračky, místo na pleny u přebalovacího pultu apod.). Výhodu je, že nemusíme stále přikupovat nové pleny, ani běhat s košem.

Rodiče upřednostňující jednorázovky látkovým plenám často vytýkají časovou náročnost. Chtějí svůj čas věnovat raději dětem než plenám. Stejně tak svůj čas dětem věnují i rodiče, kteří pleny perou. Navíc je pro ně důležité to, že látkové pleny jsou šetrnější k dítěti, k životnímu prostředí i k jejich peněžence. A těch pár minut denně navíc jim za to stojí.

Je pravda, že dítě vydrží počůrané déle v jednorázovkách než v látkových plenách?
 

Vžijme se do role (a kůže) miminka. Používáme-li jednorázovky, je pravda, že dítě díky jejich velké absorpční schopnosti méně intenzivně cítí vlhkost (že je počůrané). Vyskytují se i případy, kdy rodiče díky tomu přebalují pouze 3x denně. A ač má moč kladné vlastnosti a vliv na organismus (pokožku dítěte), právě při jejím dlouhodobějším působení na pokožku (zvláště ve styku s neprodyšnou jednorázovkou a jemnou dětskou pokožkou) se tyto klady mění v zápory. Snadno pak dochází k opruzeninám, výskytu pupínků a dalším kožním problémům, u chlapečků především k přehřívání varlátek.

Co se však týká pocitu sucha, moderní látkové pleny už také poskytují v této oblasti velký komfort. Separační pleny odvádí vlhkost od pokožky a pleny jsou velmi savé, takže lze dítě přebalovat asi 6x denně. Na rozdíl od jednorázovek jsou však látkové pleny při správném výběru svrchních kalhotek (s PU zátěrem či vlněných) prodyšné, děti se nepaří a nepřehřívají.

Pocit, že dítě je přece „v suchu“, však svádí k jisté pohodlnosti, která se může projevit při učení chození na nočník. Je jednodušší dávat dítěti jednorázové pleny a čekat na věk, kdy si začne samo o nočník říkat, než ho nechat běhat bez plen a zažít si i pár nehod (k čemuž mívají více odvahy rodiče, kteří používají pratelné pleny). Tento postřeh potvrzuje srovnání délky přebalovacího věku – rozdíly při používání jednorázových a pratelných plen. V ČR je přebalovací věk u dítěte s jednorázovkou odhadován asi o 5 - 6 měsíců delší (než se dítě naučí chodit na nočník) ve srovnání s látkovou plenou (přičemž dítě s látkovou plenou se naučí „chodit na nočník“ kolem 2-2,5 let). V USA uvádějí některé dlouhodobé výzkumy posun přebalovacího věku u dětí, kde se užívají jednorázové pleny až do věku 3 - 4 let! Výrobci jednorázových plen mají velmi dobře spočítáno, nakolik se jim vyplatí veřejně přesvědčovat rodiče, že nosit pleny do 4 let je přece normální.

Proto ponechávat dítě dlouho v počůrané pleně je ne/zodpovědností každého rodiče – a ač má pocit, že dítě je spokojené a jim se podaří ušetřit nějakou tu korunu (za drahé jednorázovky), zároveň tak ale svou ne/péčí hazarduje s tím nejdražším co má – zdraví své ratolesti.

Existují nějaké výzkumy - ke zdravotní otázce či srovnání zdravotních rizik při používání jednorázovek vs. pratelných plen?

Možných dohadů o dopadech na zdraví dítěte při používání jednorázovek je několik. Pro nás jsou důležité zvláště podložené důsledky při používání jednorázovek z dlouhodobějších srovnání.

Zjednodušeně lze např. uvést všeobecně známý správný vývoj kyčlí při používání opravdových plen.

K zemím, kde lze srovnávat další možná zdravotní rizika při preferenci jednorázovek, patří SNR. Předvýzkumy (Division of Peadiatric Endocrinology, University of Kiel) mezi chlapci z bývalé NDR, kde se do roku 1990 používaly především látkové pleny a chlapci ze SRN, u kterých byly používány především jednorázovky říkají, že u chlapců ze "západního" Německa se častěji objevuje snížená plodnost (než u chlapců z "východu"). Ta je lékaři dávána právě do souvislosti s přehříváním pohlavních orgánů v dětství při používání jednorázovek, (ač může být způsobena i nevhodnou ošetřovatelskou péčí, primárně pocitem matky, že dítě v mokré pleně vlhkost necítí, je spokojené a tak není třeba dítě přebalit - viz výše – dítě v počůraných plenách). Rozdíly lze připisovat používání jednorázovek v "kapitalistické" SNR již od roku 1980, zatímco do bývalého "totalitního-socialistického" NDR se dostaly až po roce 1990, o deset let déle.

Další studie poukazují na riziko přestupu tributylcínu do organismu (z jednorázovek) a zvýšené riziko vzniku astmatických onemocnění (www.diapersafari.com).

O nešetrnosti jednorázových plen vůči pokožce hovoří mnoho zdravotníků pečujících o staré lidi a tělesně postižené. Rovněž ženám po porodu jsou raději doporučovány prodyšné, čistě buničinové vložky, které umožňují dostatečný přístup vzduchu.

Proč tedy rodičky v nemocnicích dostávají jednorázovky a ne opravdové pleny?

Jednoduše odpovědět na tuto otázku proč asi nelze – důvodů je několik.

Nepřehlédnutelným, ač opomíjeným faktem je to, že výrobci jednorázovek jsou povětšinou nadnárodní společnosti, které mají dostatek financí pro mediální kampaně - reklamy v TV, letáky, slevové akce apod. a též mají výborně utvářený právě management propagace. V porodnici (resp. nemocnici) nabídnou balíček zdarma (a dělají to např. i kosmetické firmy). Kdo by nebyl rád, dostat něco zdarma.

V řadě nemocnic již nemají maminky na výběr a po dobu pobytu jim není dovoleno používat látkové pleny (leč vlastní). Následně dochází k dvojímu problému: pokud si maminka něco v nemocnici ozkouší (jednorázovky), proč zkoušet něco jiného (látkové pleny)?

Druhý problém souvisí již se samotným smýšlením mnoha z nás: "Když jsem jednorázovky dostala v nemocnici, kde těmto otázkám rozumí, tak proč uvažovat o alternativě?".

Zajímavé však je, že jednorázovky sice maminky dostávají v nemocnici (dárek od výrobců) ev. musejí jednorázovky z výše naznačených důvodů používat, avšak zdravotníci přímo jednorázovky "nedoporučují", pouze předají. Řada lékařů a ošetřovatelského personálu, v případě zdravotních problémů dítěte (opruzeniny, kyčle, alergie...apod.), naopak maminkám doporučí, ať dají "bavlnku".

A ještě jedna nepatrná, leč důležitá souvislost – výrobci pratelných plen se dnes zpět na český trh dostávají velmi pomalu. Navíc nemají (ve srovnání se společnostmi vyrábějící jednorázovky) dostatek financí na nákladné reklamní šoty či na „volné“ reklamní balíčky do porodnic. Situaci jim ztěžuje obecná neinformovanost spotřebitelů a leckdy i výše naznačené přístupy v porodnicích/nemocnicích.

Můžete se též přímo doptat odpovědi na tuto otázku svých lékařů. Možná se překvapivě dozvíte, že ne vždy je jejich názor totožný s jejich konáním (sponzorský dar od výrobců jednorázovek pro maminky předají, ač tím vždy nevyjadřují preferenci k tomuto typu plen). Reklama má velký vliv a dostat zdarma malou pozornost se dnes cení.

Přijmout odpovědnost, mít informace a šťastné dítě žijící na zdravé planetě je však snad ještě cennější.

Proč se maminky bojí přejít zpět od jednorázovek k opravdovým plenám a proč by se k nim vůbec měly vracet?

• Kvůli svému dítěti a jeho zdraví.
• Kvůli tomu, aby naši potomci měli kde kvalitně žít, kvůli životnímu prostředí.
• Kvůli své "kapse" – kvůli finančním úsporám.
• Kvůli úctě k životu a nekonzumnímu životnímu stylu.
• Kvůli smysluplné tradici.

Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Vyvrátit některé mýty o efektivitě jednorázových plen a pohodlnosti jejich užívání a srovnání skutečných výhod a nevýhod nebývá zřejmé na první pohled a v reklamních letáčcích výrobců jednorázových plenek se pravdy nedobereme. Vyvrátit mýty a podložit informace fakty je vždy tvrdá práce. Týká-li se to našeho pohodlí, času a naší peněženky, platí to dvojnásob.

O mýtech, které hovoří o úspoře času při používání jednorázovek a naopak plýtvání časem při používání opravdových plen jsme již hovořili (viz výše – časové srovnání náročnosti péče o pleny). A tak jen potvrzuji, že je to jeden z nejsilnějších mýtů při péči o látkové pleny, kterému rodiče velmi často podlehnou. Právě i díky argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas, a také, že děťátko zůstane suché pouze v papírových plenách. Argument náročné práce při péči o bavlněné pleny přetrvává ještě z dob, kdy byly nákladné a hůře dostupné některé spotřebiče (automatické pračky). Pochopitelný je přístup zaměstnané ženy z poloviny dvacátého století, která pro samou práci neví, "kam dřív skočit". Automatizace, dnešní technologie a moderní designy plen usnadňují dřívější skutečnou dřinu a šetří čas.

V mnoha zemích mají s různými druhy plen větší zkušenosti než český spotřebitel (např. ve Velké Británii, Rakousku, Německu, Švédsku, Turecku, Číně, na Novém Zélandu apod.). V nich působící osvětové organizace podporují rodiče v používání pratelných plen a jednorázovky odkazují tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo – na cesty, případně na noc, a pro obtížné situace. (I zde se však můžeme zachovat šetrněji - řešením je nahradit klasickou jednorázovku jednorázovou ekoplenou).

S časovou ne/náročností úzce souvisí i naše pohodlnost (hraničící leckdy s přirozenou leností).

Často se také snažíme tzv. "držet krok" s módou. Jsme přesvědčeni, že být moderní rovná se být pokrokový a mít "to lepší". Móda se též stala ukazatelem sociálního statusu "já na to mám". Ale i my máme možnost nepodlehnout tlaku společnosti a zamyslet se nad svými prioritami – proč balit děti právě do těch kterých plen.

Ohledně zdraví a názoru zdravotníků jste se také již mohli dočíst v otázkách výše.

Prvotní přesvědčení o finančně úspornějších jednorázových plenkách je velmi rychle vystřídáno realitou finanční náročnosti při bezedném dokupování zásob jednorázových plen a jejich rychlou spotřebou. V níže uvedené tabulce jsou pro porovnání vyčísleny náklady na pořízení a praní látkových plen a na nákup jednorázovek. Výsledky hovoří jasně: látkové plenky vyhrávají nejen v šetrností k životnímu prostředí, ale i ekonomicky.

Ekologicky šetrná maminka, která dává přednost látkovým plenkám, ušetří nejen životní prostředí, ale i při balení jednoho děťátka jí v peněžence zůstane až 20000Kč!

Pokud by se vám pořizovací výdaje u látkových plen zdály vysoké, začněte pouze s nutným množstvím plenek a kalhotek (klasické čtvercové pleny beztak upotřebíte i jinak – při odříhávání, krmení apod.), a postupem přikupujte do "své sbírky". Další alternativou je ušít si plenky i kalhotky, a to třeba ze staršího flanelového či froté povlečení.

Pozn.: Na koupi plen je v České republice uvalena 5% daň z přidané hodnoty. Evropská unie po ČR požaduje, aby bylo veškeré toto zboží přeřazeno do stejné kategorie s 19% DPH. Pokud by se tomu tak stalo, náklady na koupi jednorázovek by se rapidně zvýšily rostly by s každým nově koupeným balíkem jednorázovek) a rozdíl mezi počátečními náklady na koupi plen (jednorázovky vs. opravdové pleny) by se tak ještě zvýšil - ve prospěch "opravdových plen", neboť na svrchní kalhotky je daň 19% již uvalena.

Obecné informace k finančním propočtům

Při našich výpočtech jsme brali průměrný věk přebalovaní 2 roky (Jak jsme však již zmínili, přebalovací věk se právě kvůli používání jednorázových plenek prodlužuje).

Při našich výpočtech jsme zanedbali poplatky za odpad a to i přesto, že právě produkce odpadu je největší ekologický "hřích" jednorázových plenek. Jak už víme z oddílu o životním prostředí, jedno dítě "vyprodukuje" jen v plenkách až 1 tunu odpadu. Poplatky za komunální odpad jsou však bohužel většinou vyměřeny na "hlavu", takže každý (i naše miminka v jednorázových plenkách) platíme stejně. Poplatek však obec odvozuje od skutečných nákladů na likvidaci odpadu. Ten se bude též při zvyšujícím se množství odpadu přirozeně zvyšovat. (Obce budou nuceny stavět nové skládky a spalovny, apod.).

Nepočítali jsme ani náklady na pohonné hmoty při shánění plen a na praní znečištěného oblečení.

Do nákladů jsme nezapočítali ani čas věnovaný praní plen. V penězích jsme proto nevyčíslili ani práci věšení plen, event. skládání.

Jaká je situace v zahraničí při používání pratelných plen?

Situace je velmi odlišná zvláště v zemích, kde si maminky/rodiče mohli vyzkoušet různé druhy plen již dříve. Resp. je rozdíl v tom, že maminky v době totality (v ČR, NDR, na Slovensku, ale i v dalších tehdejších socialistických zemích) neměly možnost výběru plen (výrobků a zboží všeobecně), na trhu byly pouze klasické čtvercové pleny. Po roce 1989 se nám otevřel trh s nejrůznějšími novinkami (a lákadly). Přijali jsme vše (zvláště zboží ze západu) bez přemýšlení o praktičnosti, vhodnosti a uvažování, zda to nové (včetně jednorázovek) je lepší, kvalitnější a nutné. Tato éra konzumu, žel, stále u některých rodin pokračuje a konzumní způsob života se stává tradicí, koníčkem i životním stylem.

Maminky v Německu, Velké Británii, Rakousku i jinde takové zboží rovněž ozkoušely, ale též si dovedly najít kvalitní a podložené informace právě o dalších vlivech (zdravotních, sociálních, ekonomických, ekologických) na dítě i naši planetu. Řada z nich již pochopila a vrátila se k tradici a zároveň tak darovaly svým dětem to nejcennější – jejich vlastní zdraví a zemi bez zbytečných odpadků.

V Anglii, Irsku, Rakousku, ve Švédsku, na Novém Zélandu, v Austrálii, v Číně, Řecku, ale i Mexiku, JAR či v Turecku stále roste počet maminek, které preferují pratelné pleny (real nappy). Jejich snahy jsou posilovány i ze strany zájmu státu (politiků), především z důvodu ekologického i v zájmu prorodinné politiky. Zdánlivě se otázka obcí netýká, avšak obce mají zájem o obyvatele ve svých obcích, snaží se tedy podporovat zvláště mladé rodiny, a zároveň by měly snížit množství komunálního (nevytříděného) odpadu. V případe, že maminky používají jednorázovky, dochází sice k růstu obyvatel (a zvýšením různých dotací obcím na obyvatele), ale zároveň se, a to v případě jednorázovek, nebezpečně rychle (dvojnásobně) zvyšuje množství vyprodukovaného nevytříděného odpadu (konkrétně jednorázových plen). Z tohoto důvodu i obce mají zájem o návrat k pratelným plenám.

I u nás jsou "osvícené" maminky, mateřská centra, zdravotníci, ale i další organizace, jež z různých důvodů tuto tendenci podporují. Návrat zpět jde pomalu, ale počet rodin, kde látkové pleny vyhrály v šatníku dítěte nad jednorázovými, stále vzrůstá.

Jak náročné je skládání plen, event. ušití?

Skládání se lze naučit praxí – zkušené maminky Vám jistě poradí různé typy skladů, jež se mírně odlišují u různých typů plen. Jak poskládat plenu lze též nalézt na různých webových stránkách. Pořádají se i kurzy skládání plen, kde je možno naživo vyzkoušet různé způsoby skládání a vzájemně si vyměnit zkušenosti.

Podobně je tomu i se samovýrobou – šití plen. Kromě účasti na kurzech jsou jistě přínosné nejen střihy a postupy, ale i přímo návody (jak a z čeho plenu ušít) a nejrůznější zkušenosti maminek.