Projekty
PŘEDSTAVUJEME MODERNÍ LÁTKOVÉ PLENY
* lékařům
* porodním asistentkám
* široké veřejnosti
ROK 2009
Začátek projektu Představujeme moderní látkové pleny lékařům. Při příležitosti Týdne opravdových plen jsme uspořádali akci Plena roku 2009 a na této akci vydražili plenky v hodnotě 6500Kč. Finance byly použity na rozeslání informačních materiálů (brožura Pleny pod lupou, leták s barevnými fotografiemi a přesným popisem plen a průvodní dopis) všem gynekologům v Brně a blízkém okolí.
ROK 2010
V Týdnu opravdových plen proběhl v Brně " Pochod za látkové pleny". Pochod Brnem s transparenty, rozdáváním informačních materiálů veřejnosti a informováním o látkových plenách.
V rámci Pleny roku 2010 bylo vybráno 6000Kč na projekt Představujeme moderní látkové pleny lékařům.
Byla navázána spolupráce s porodnicí Svitavy, kde pořádáme pravidelné prezentace a školení pro personál.
7.10. 2010 proběhla prezentace Zdravého přebalování pro sestry novorozeneckého oddělení v nemocnici Ústí nad Orlicí.
Proč vidíme důležitost v osvětě lékařů a porodních asistentek? Mnohé maminky nemají přístup k internetu a svým lékařům naprosto důvěřují. Je dobré, aby i oni znali moderní látkové pleny - jejich velké výhody a mohli je nabízet svým pacientkám jako zdravou variantu přebalování pro své děti.
Co konkrétně nabízíme:
* informační dopis s brožurou Pleny pod lupou a základními informacemi o látkových plenách
* osobní návštěvy a ukázky moderních látkových plen
* výroba nástěnek v čekárnách
* osobní prezentace moderních látkových plen v čekárnách pro lékaře či pacienty
aj.
CHCETE-LI NÁM POMOCI
* můžete nás podpořit finančně
* můžete nás podpořit v projektu PLENA ROKU (www.plenaroku.cz)
* můžete se stát našim spolupracovníkem a pořádat prezentace Zdravého přebalování
* můžete se stát našim grafikem a pomoci nám s propagačním materiálem
V případě zájmu o spolupráci nás kontaktujte na branakdetem@seznam.cz
Sluneční škola v Himaláji
Kargyak je odloučená vesnice v indickém Himaláji v nadmořské výšce 4200 m n. m., jedno z posledních míst, kde přežívá původní tibetská kultura. Vesnice donedávna neměla školu a děti musely odcházet do vzdálených internátů nebo se nikdy nenaučily číst a psát.
Občanské sdružení Surya dostavělo v září roku 2008 speciálně navrženou ekologickou školu přímo vytápěnou sluneční energií.
I nadále však potřebují finance na samotný běh projektu. Dobrovolníci se zde střídají jako učitelé a organizátoři. Vřele doporučujeme prostudování stránek http://www.suryaschool.org
Produkty jejímž zakoupením přispějete na tento projekt nabízíme v kamenných prodejnách. Pexeso, kalendáře, DVD aj.
HRA KIUMBOVÉ PRO AFRIKU
Záměrem projektu Kiumbové - Tajuplný balík z Afriky je umožnit keňským řemeslníkůmi vydělat si peníze na živobytí pro sebe a své rodiny, a zároveň povzbudit jejich vlastní snahu a aktivitu. S naší pomocí zjistí, že hranice jejich vesnice pro ně nejsou limitující. Že se svými výrobky se mohou uplatnit i na tak vzdálených a náročných trzích jako je ten evropský.
Kdo pracuje, vydělává peníze, za které může poslat své děti do škol, koupit jídlo, léky a stát se nezávislým na vnější pomoci. Snažíme se všechny, s kterými pracujeme, vést k ekonomické soběstačnosti, podporovat jejich vlastní snahu, aktivitu a kreativitu. Ale život v nejchudších oblastech světa kreativitu příliš nepodněcuje. Proto jsme sami vytvořili produkt, který bychom mohli v Africe vyrábět, a dát tak místním lidem práci.
Veškerý zisk z prodaných kusů bude samozřejmě použit na projekty ShineBean v Keni.
Kiumbové k zakoupení zde.
Figurky Kiumbů jsou vyrobeny z mastku, měkkého kamene, který se dá snadno opracovávat. Vyrábíme je v Tabace, vesnici poblíž města Kisi v Keni. Je to krásná, hustě obydlená oblast, plná kopečků, domečků, políček, banánů... a mastku. Kamenná hrouda se nejprve ořeže pilou a oseká mačetou, konečný tvar a detaily obličejíků se poté vyřezávají nožíkem. Hotová figurka se ohladí smirkovým papírem a nabarví certifikovanými, netoxickými barvami.
Banátské panenky z Rumunska
Projekt s názvem Skřítek Krajánek má za úkol pomoci našim českým krajanům v Rumunsku získat práci. Práci, kvůli které nemusí daleko dojíždět ani opouštět své domovy.
Naši krajané žijí v oblasti Českého Banátu již asi 150 let, kam odešli jejich předkové za vidinou lepšího živobytí a uplatnění, které jim slíbil tehdejší podnikatel se dřevem Gyorgy Magyarli. Bohužel spolupráce nebyla tak dokonalá, jak si představovali, a podnikatel se po dvou letech vytratil neznámo kam.
Nicméně naši krajané zatím stačili vybudovat v lesích při břehu Dunaje malé vesničky a usadit se. Po té, co ztratili práci na pile, začali se zemědělstvím a hospodářstvím. Někteří z nich se vrátili do Čech. Ti, kteří tam zůstali, vystavěli v průběhu let 6 vesnic vzdálených od sebe 20 až 40 km. Na první pohled se nejedná o velkou vzdálenost, ale vesnice od sebe dělí hluboká údolí, vysoké kopce a špatné cesty. Navzdory tomu se všichni vesničané navzájem znají, jsou ve většině případů spřízněni a když se chtějí navštívit, neváhají překonat vzdálenost od jedné vesnice ke druhé i když musí jet asi 3 hodiny autem.
Krajina je to však fascinující a lidé, kteří v ní žijí, si dodnes zachovali svérázný tradiční přístup k životu. Stále se věnují hospodářství a zemědělství, mnoho jich donedávna pracovalo v antracitových dolech. Ty však byly momentálně uzavřeny z důvodu důlního neštěstí, při kterém někteří horníci zahynuli a ostatní byli propuštěni. Jsou tedy momentálně nezaměstnaní. Navíc bez vidiny nějaké nové práce. Snaží se tedy alespoň uživit brigádami a příležitostnými výdělky. Proto vítají jakoukoliv možnost si přivydělat. Češi žijící v Rumunsku ( v Banátu ) jsou nesmírně pracovití, skromní, také velice pohostinní a bezprostřední .
Stará čeština., kterou dodnes hovoří, nádherně pohladí na duši.
Díky vyjímečné poloze, při břehu Dunaje, ale bez asfaltových cest do vesnic, jsou naši krajané dostatečně odříznuti od ostatního Rumunska a zachovávají si tak stále ráz české vesnice – tak jak vypadala u nás po válce.
Pokud se vydají do blízkého města například k lékaři, případně za prací, je to výprava ne celý den. Z toho důvodu se snaží uživit se v rámci vesnice, případně odcházejí do České republiky. Velkou šancí, jak krajanům přilepšit, je rostoucí turistický ruch. S tímto jevem se snaží vyrovnat, ale podnikavost a dravost jim zatím chybí, nedokáží své výrobky a zboží prodat za adekvátní cenu.
Vystěhovalectví je pak největším problémem české komunity. Vesnice opouštějí především mladí obyvatelé, přičemž staří zůstávají, což má negativní sociální důsledky. Rumunští Češi však mají ve většině případů pouze základní vzdělání a jejich uplatnění v Česku je proto problematické. Příčinou vystěhovalectví z Rumunska je nedostatek pracovních příležitostí, špatná infrastruktura, obtížná vymahatelnost práva a z toho plynoucí nejistoty v podnikání, obtížně dostupná zdravotní péče, korupce ve státní správě a v neposlední řadě civilizační zaostalost lidí z horských oblastí. Logicky z toho vyplývá, že pro mladé Čechy je odchod do měst velkým lákadlem se všemi důsledky.Zachovat tuto krásnou komunitu lze však pouze cestou vyrovnávání civilizačních rozdílů oproti lidem žijícím v ČR, je nutné jim pomoci v rozvoji podnikání, přilákat do oblasti turisty a vzbudit v nich hrdost na zemi, ve které žijí a víru ve své schopnosti.
Více informací na www.banat.cz. Výrobky žen z Banátu můžete zakoupit zde.
